Zobrazují se příspěvky se štítkemLinux. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemLinux. Zobrazit všechny příspěvky

6. 2. 2021

Výměna HD za SSD

Jak převést obsah starého pomalého a odcházejícího disku na nový rychlý SSD tak, aby zůstala zachována instalace Windows a všech programů a licencí?

Z USB flash disku zavedeme a bez instalace spustíme Ubuntu Desktop, takže můžeme využívat plný sortiment linuxových nástrojů. Který z nich ale vybrat?

Můžeme kopírovat celé disky stejným způsobem, jako kopírujeme soubory (sudo /dev/sda /dev/sdb), ale při prvním čtení prvního vadného sektoru ze zdrojového disku příkaz selže a není možné ho donutit k pokračování. Nebo je možné použít příkaz blokového kopírování (sudo dd if=/dev/sda of=/dev/sdb), který umožňuje ignorovat vadné bloky, ale zase je otázkou, jakou nastavit velikost kopírovaných bloků. Příliš malá velikost (např. 512 B) povede k dlouhé době kopírování, příliš velká velikost povede k přeskakování takto velkých bloků i v případě, že je v nich vadný byť jen jediný sektor.

Naštěstí existuje příkaz ddrescue. Tento příkaz se nejprve pokusí kopírovat celý obsah pomocí velkých bloků. Pokud kopírování některého bloku selže, jeho pozice se zapamatuje, ale kopírování běží dál až do konce. V dalším kole dochází ke kopírování problematických bloků po menších a menších částech, až se nakonec kopírují jednotlivé sektory. Tímto způsobem je program schopen fungovat rychle a efektivně, ale zároveň nedojde ke zbytečným ztrátám dat.

Použitá varianta příkazu

ddrescue -f -r3 /dev/sda /dev/sdb mapfile

správně zkopírovala celý obsah HD na SSD až na jediný vadný sektor.

8. 4. 2018

Linux na emulovaném procesoru ARM64

Mějme linuxovou distribuci Fedora 27 nainstalovanou na 64bitovém procesoru Intel nebo AMD. Pomocí emulátoru QEMU můžeme vytvořit virtuálním počítač s emulovaným 64bitovým procesorem ARM, na kterém běží linuxová distribuce Fedora 27. Nejprve si na hostitelském počítači nainstalujme potřebné softwarové balíčky.
sudo dnf install edk2-aarch64 libguestfs-tools-c qemu-system-aarch64
Poté spusťme vytvoření a instalaci virtuálního počítače.
sudo virt-install \
      --name Fedora_27_AArch64 \
      --ram 2048 \
      --arch aarch64 \
      --disk size=8 \
      --os-variant fedora22 \
      --location https://dl.fedoraproject.org/pub/fedora-secondary/releases/27/Everything/aarch64/os/ \
      --extra-args "inst.ks=https://pwhalen.fedorapeople.org/kickstarts/Fedora-Minimal-AArch64.ks"
Poslední parametr zapíná KickStart, tj. použití předchystaných odpovědí pro instalační program, aby je člověk nemusel zadávat ručně a instalace proběhla automaticky. Výše uvedená konfigurace vytváří administrátorský účet „root“ s heslem „fedora“. Existenci nainstalovaného virtuálního počítače můžeme zkontrolovat příkazem virsh.
virsh --connect qemu:///system list --all
Stejným příkazem můžeme virtuální počítač následně ovládat. Z hostitelského počítače se do virtuálního počítače můžeme připojit příkazem ssh. Virtuální počítač vzhledem k softwarové emulaci není příliš rychlý, ale běží v něm standardní distribuce Fedora 27 a všechno funguje běžným a známým způsobem.

30. 8. 2016

Linux na emulovaných procesorech (MIPS, S390X, PPC64, ARM64, …)

Pokud chce programátor psát přenositelné programy v C++, měl by si pohlídat, aby se správně překládaly a správně fungovaly na různých hardwarových platformách. Každý procesor má jinou šířku registrů, některý používá little endian a jiný big endian. Správně napsaný program by měl fungovat ve všech případech, bez ohledu na tyto rozdíly.

Není ovšem snadné získat přístup k potřebnému množství různých typů počítačů a procesorů. Naštěstí Linux a jeho nastroje qemu, debootstrap a chroot umožňují provozovat emulované prostředí jednotlivých procesorů i na běžně dostupném hardwaru, jak je hezky popsáno v článku Arm64Qemu. Můžeme takto pracovat s procesory, které podporuje Debian, a které zároveň podporuje QEMU.

Příprava hostitelského prostředí

Uvedený článek používá jako hostitelský systém Debian, ovšem ve verzi Stable jsou chyby, které znemožňují spouštění programů sestavených pro některé procesory. Proto použijeme Ubuntu (Server), kde jsou novější verze potřebných programů a tyto chyby jsou tam opraveny.

Doinstalujeme potřebné blíčky:

apt-get install \
 qemu \
 qemu-user-static \
 binfmt-support \
 debootstrap

Instalace Linuxu pro danou hardwarovou platformu

Linuxovou distribuci Debian Jessie pro procesor MIPS nainstalujeme do adresáře debian-mips tímto příkazem:

qemu-debootstrap \
 --arch=mips \
 --keyring /usr/share/keyrings/debian-archive-keyring.gpg \
 --variant=buildd \
 --exclude=debfoster \
 jessie \
 debian-mips \
 http://ftp.debian.org/debian

Vykonání příkazu nějakou dobu trvá, protože všechny potřebné soubory se stahují z internetu.

Spuštění emulovaného Linuxu

Nainstalovanou linuxovou distribuci spustíme příkazem:

chroot debian-mips

Existenci emulovaného prostředí snadno ověříme příkazem:

uname -a

Konfigurace prostředí v emulovaném Linuxu

Jako první nainstalujeme v emulovaném prostředí tyto balíčky:

sudo apt install \
 vim \
 sudo \
 dialog \
 locales

Potřebujeme mít možnost editovat soubory (vim), mít k dispozici administrátorská práva i pro jednotlivé vybrané uživatele (sudo), používat textová dialogová okna v příkazu dpkg-reconfigure (dialog) a mít možnost zvolit národní prostředí (locales).

Zvolíme národní prostředí, např. cs-CZ.UTF-8:

dpkg-reconfigure locales

Zvolíme správnou časovou zónu, např. Europe/Prague:

dpkg-reconfigure tzdata

Vytvoříme účet obyčejného uživatele:

adduser username

Vložíme tohoto uživatele do skupiny sudo, abychom mu umožnili používat příkaz sudo:

adduser username sudo

Konfigurace schroot

Abychom mohli spouštět emulované prostředí i z normálního uživatelského účtu, nainstalujeme příkaz schroot:

apt install schroot

Do jeho konfiguračního souboru /etc/schroot/schroot.conf vložíme tento blok:

[mips]
type=directory
description=Debian stable mips
users=username
directory=/home/username/debian-mips
preserve-environment=true

A upravíme soubor /etc/schroot/default/fstab tak, že odkomentujeme řádek začínající /home. Tím zajistíme, aby emulovaný systém měl svůj vlastní domovský adresář a nepoužíval domovský adresář sdílený s hostitelským systémem.

Spouštění pomocí schroot

Do emulovaného systému se pak dostaneme příkazem:

schroot -c mips

3. 2. 2016

Acer Aspire E11 a tuhnoucí Ubuntu

Když se na notebook Acer Aspire E11 nainstaluje Ubuntu 15.10, tak po nějaké době běhu počítač přestane na cokoliv reagovat. Nejvýraznější je to při používání programu Chromium, ale dělá to i v případě Firefoxu.

Dotazem na Ask Ubuntu jsem si ověřil, že s podobným problémem se potýkají i ostatní. Počáteční rady nevedly k cíli, ale závěrečná rada ano. Týká se tzv. C stavů procesoru neboli různé hloubky uspání.

Aby notebook Acer Aspire E11 začal pořádně fungovat s Ubuntu 15.10, je potřeba upravit soubor /etc/default/grub, konkrétně řádek na němž se nastavuje proměnná GRUB_CMDLINE_LINUX_DEFAULT. K původní hodnotě proměnné je potřeba přidat parametr intel_idle.max_cstate=2. Výsledný řádek tedy bude:

GRUB_CMDLINE_LINUX_DEFAULT="quiet splash intel_idle.max_cstate=2"

Následně je potřeba uplatnit provedené změny a vygenerovat občerstvenou konfiguraci zaváděče příkazem update-grub.

Notebook Acer Aspire E11 má pravděpodobně chybu v hardwaru, která znemožňuje jeho probuzení ze stavů C3 a vyšších. Přidaný parametr zajišťuje, že nejhlubší úrovní uspání procesoru bude pouze C2.

25. 1. 2016

PDF OCR

Máme PDF soubor, který obsahuje naskenované stánky anglické knihy, a potřebujeme jej převést na holý text. Pokud možno na Linuxu a z příkazové řádky. Pojďme na to.

Nejdříve soubor PDF rozbijeme na jednotlivé stránky: Jedna stránka — jeden bitmapový soubor:

pdftoppm input.pdf page

Získáme spoustu souborů page-001.ppm, page-002.ppm, atd.

K převodu obrázků na text použijeme program tesseract. Připravíme si makefile, který nám zajistí převod všech souborů:

SRC := $(wildcard *.ppm)
DST := $(patsubst %.ppm,%.txt,$(SRC))

all: $(DST)

%.txt: %.ppm
 tesseract $< $(basename $@)

Vlastní převod spustíme jednoduše pomocí make. Vytvoří se nám soubory page-001.txt, page-002.txt, atd. Tyto sloučíme do jediného výstupního textového souboru takto:

cat page-???.txt >output.txt

A máme hotovo.

1. 1. 2016

Instalace Ubuntu Serveru na HP ProLiant MicroServer Gen8

HP Proliant MicroServer Gen8 je krásný maličký nízkospotřebový server. Není problém na něj nainstalovat Ubuntu Desktop, není problém na něj nainstalovat Ubuntu Server v případě, že se používá jediný disk. Naopak je značně obtížné na něj nainstalovat Ubuntu Server, pokud mají disky pracovat v režimu RAID.

Toto by měl zařídit zaváděč GRUB. Bohužel server odmítá zavést systém z disku, pokud na něm nenajde žádný oddíl jemu známého typu.

Další problém je způsoben tím, že při instalaci systému z USB flash disku je jiné pojmenování disků během instalace a jiné pak za běhu, kvůli čemuž dochází k dalším problémům při zavádění systému.

Následující postup je sice kostrbatý, ale aspoň vede k cíli.

  • Při instalaci systému ručně vytvoříme diskové oddíly. Vytvoříme RAID oddíly podle potřeby, ale kromě toho aspoň na jednom disku musí být oddíl typu ext4 s přípojným bodem /boot.
  • Systém nainstalujeme standardním způsobem.
  • Po rebootu se objeví výzva
    grub rescue>
  • Zadáme příkaz set a vypíše se mimo jiné
    PREFIX=(hd0,msdos1)/boot/grub
    První oddíl má přípojný bod /boot, takže se v něm už adresář boot nenachází a uvedená cesta je tedy špatně. Změníme ji příkazem
    set PREFIX=(hd0,msdos1)/grub
  • Když je cesta ke GRUBu správně, můžeme zavést modul pro další fázi GRUBu pomocí
    insmod normal
    a pustit pokračování pomocí
    normal
    Systém naběhne.
  • V běžícím systému vytvoříme novou a správnou konfiguraci GRUBu pomocí
    update-grub
  • Znovu nainstalujeme GRUB pomocí
    grub-install /dev/sda

Hotovo. Konečně.

30. 10. 2015

Instalace Linuxu na počítač s UEFI

Bývaly doby, kdy se prostě do počítače nainstaloval Linux a bylo to. Doby, kdy v počítačích býval BIOS. Pokud máte počítač s UEFI, ledacos je jinak. I když se vám podaří Linux nainstalovat, nejspíš se vám ho nepodaří spustit.

V mém případě se jednalo o Ubuntu 15.10 a notebook Acer Aspire E11.

Tak předně většina voleb je v nastavení UEFI zablokovaná. Odblokovat je dokáže teprve nastavení hesla supervisora (Security → Set Supervisor Password).

Ve výchozím nastavení (Boot → Boot Mode → UEFI a Boot → Boot Mode → Enabled) není povoleno spuštění nainstalovaného systému. Je potřeba informovat UEFI o tom, že opravdu dovolujeme nainstalovaný systém spouštět. Použijeme volbu Security → Select an UEFI file as trusted for executing a postupně vybereme disk a adresář: HDD0 → EFI → ubuntu → shimx64.efi.

Od tohoto okamžiku má UEFI konečně povoleno spouštět nainstalovaný Linux a všechno funguje tak, jak má.

2. 8. 2015

Instalace Linuxu na notebook Toshiba Satellite 2030 CDR

To se tak stane, že potřebujete nainstalovat Linux na notebook Toshiba Satellite 2030 CDR. Za normálních okolností byste prostě z cédéčka nainstalovali Linux. Nikoliv však v tomto případě, kde do hry vstupují následující okolnosti:

  1. Zaheslovaný BIOS bez možnosti zavádění systémů z cédéčka.
  2. Procesor AMD K6, na kterém moderní distribuce Linuxu neběží.
  3. Paměť o velikosti 160 MB, která pro běžné distribuce Linuxu nedostačuje.

Je potřeba zbavit se hesla v počítači a vybrat nějakou vhodnou distribuci Linuxu.

Odstranění hesla a umožnění přístupu do BIOSu

Připravíme si konektor DB-25 M s propojkami 1–5–10, 2–11, 3–17, 4–12, 6–16, 7–13, 8–14, 9–15 a 18 až 25. Připojíme ho k paralelnímu portu notebooku a notebook zapneme. Notebook zjistí přítomnost servisního konektoru, uvede se do výchozího stavu, odstraní heslo a zpřístupní BIOS. V BIOSu pak nastavíme zaváděcí posloupnost na "CD, HDD, FD".

Výběr distribuce Linux a instalace

Jednou z mála distribucí Linuxu, která je schopna provozu na takovémto hardwaru je SliTaz. Instalace sestává z následujících kroků:

  • Stáhneme obraz instalačního cédéčka SliTaz Linux (jenom asi 35 MB) a vypálíme ho.
  • Spustíme SliTaz Linux z instalačního cédéčka.
  • Pomocí příkazu fdisk /dev/hda vytvoříme na pevném disku potřebné oddíly:
    • Smažeme všechny existující oddíly.
    • Vytvoříme oddíl 2 typu "Linux Swap" o velikosti 512 MB na koneci disku.
    • Vytvoříme oddíl 1 typu "Linux" od cylindru 2 do konce volného prostoru a nastavíme ho jako zaveditelný.
    • Zapíšeme změny na disk.
  • Zformátujeme odkládací oblast příkazem mkswap /dev/hda2.
  • Vyrobíme konfigurační soubor pro instalaci na disk příkazem tazinst new install.conf.
  • Upravíme soubor install.conf podle nápovědných komentářů.
  • Instalujeme systém na pevný disk příkazem tazinst install install.conf.
  • Vyndáme cédéčko a restartujeme počítač.

Úpravy konfigurace

  • Zavedeme systém z pevného disku.
  • Zvolíme anglické prostředí a českou klávesnici.
  • Stáhneme seznam instalačních balíčků příkazem tazpkg recharge.
  • Aktualizujeme instalační balíčky příkazem tazpkg up.
  • Doinstalujeme potřebné balíčky příkazem tazpkg get-install ...
  • Doinstalujeme balíčky locale-cs a glibc-locale.
  • Nastavíme české prostředí hodnotou "cs_CZ" v souboru /etc/locale.conf.
  • Povolíme automatickou synchronizaci času (TazPanel → Settings → Sync).
  • Zvolíme ukládání času v UTC (TazPanel → Settings → HW clock).
  • Nastavíme časové pásmo na "Europe/Prague".
  • Překonfigurujeme indikátor sítě z "wlan0" na "eth0". Tímto bohužel zmizí dolní panel.
  • Opravíme dolní panel tak, že zkopírujeme soubor /etc/lxpanel/.../bottom do ~/.config/lxpanel/...

Výsledný systém není žádný rychlostní rekordman, ale například Frozen Bubble tam běží hezky.

14. 12. 2014

Timidity — zabránění pazvuku

Timidity++ je šikovný program pro převod souborů MIDI do WAV a jeho použití je velmi snadné:

timidity vstup.midi -Ow -o vystup.wav

Bohužel takto vytvořený WAV soubor obsahuje na začátku pravého kanálu nepříjemný pazvuk. Jednou z možností, jak se tohoto pazvuku zbavit, je použít 24bitovou velikost vzorků místo standardní 16bitové:

timidity vstup.midi -Ow --output-24bit -o vystup.wav

V takovém případě je výstupní soubor čistý.