Šťastné a veselé

Smočte si ruce v potoce,
dejte si čerstvé ovoce,
vyžeňte všechny nemoce,
zatančete si divoce,
nadechněte se hluboce,
probuďte kladné emoce
a užijte si Vánoce.

Timidity — zabránění pazvuku

Timidity++ je šikovný program pro převod souborů MIDI do WAV a jeho použití je velmi snadné:

timidity vstup.midi -Ow -o vystup.wav

Bohužel takto vytvořený WAV soubor obsahuje na začátku pravého kanálu nepříjemný pazvuk. Jednou z možností, jak se tohoto pazvuku zbavit, je použít 24bitovou velikost vzorků místo standardní 16bitové:

timidity vstup.midi -Ow --output-24bit -o vystup.wav

V takovém případě je výstupní soubor čistý.

Svědivá

Operovaní
vědí,
jak jizva někdy
svědí.

Úleva není
k mání,
škrábání stehy
brání.

Mnemosyne XML DTD

Mnemosyne je výborný program pro učení ve stylu otázka–odpověď. Pokud nechceme zůstat odkázáni na existující výukové databáze, můžeme si vytvořit svoji vlastní. Výukové informace můžeme do programu vkládat položku po položce, ale tento postup je poměrně pracný a také vetšinou zbytečný, především pokud výchozí informace už existují v elektronické podobě. Stačí totiž informace převést do vhodného formátu a můžeme je do Mnemosyne vložit jedinou operací.

Jaký je ovšem použitelný formát pro tento účel?

Asi nejvhodnějším formátem je Mnemosyne 1.x *.XML, protože umožňuje správně přenést všechny znaky včetně diakritiky (což je obecná vlastnost XML formátu) a také přenést kategorie jednotlivých položek. Bohužel tento formát není nikde dokumentovaný.

Požadovaný soubor má následující strukturu:

<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?>
<mnemosyne core_version="1">
  <category>
    <name>Jméno první kategorie</name>
  </category>
  <category>
    <name>Jméno druhé kategorie</name>
  </category>
  ...
  <item>
    <cat>Jméno první kategorie</cat>
    <Q>Otázka 1</Q>
    <A>Odpověď 1</A>
  </item>
  <item>
    <cat>Jméno první kategorie</cat>
    <Q>Otázka 2</Q>
    <A>Odpověď 2</A>
  </item>
  ...
</mnemosyne>

Odpovídající DTD soubor použitelný pro validaci tohoto XML souboru je takovýto:

<!ELEMENT mnemosyne (category+, item+)>
<!ATTLIST mnemosyne core_version CDATA #FIXED "1">

<!ELEMENT category (name)>
<!ELEMENT name (#PCDATA)>

<!ELEMENT item (cat, Q, A)>
<!ELEMENT cat (#PCDATA)>
<!ELEMENT Q (#PCDATA)>
<!ELEMENT A (#PCDATA)>

Kdo s koho

Pravidla českého pravopisu trvají na tom, že ve spojení „kdo s koho“ se píše předložka „s“, ovšem zdůvodnění je nepřesvědčivé:

Ve frazeologických spojeních být s to a kdo s koho píšeme s, poněvadž se v nich zachovala stará, dnes již neužívaná (a také neprůhledná) vazba předložky s se 4. p.

Což jinými slovy znamená přibližně „v historických pramenech jsme takové formulace nalezli, ale nevíme, jak vznikly“. Takže se buď smíříme s další výjimkou v českém jazyce, anebo si aspoň vymyslíme mnemotechnickou pomůcku.

Prohlasme, že:

schopen = schopen = s

Pak můžeme psát:

Je schopen to udělat.
Je schopen to udělat.
Je s to …

A podobně pak:

Kdo je schopen koho porazit?
Kdo je schopen koho porazit?
Kdo s koho?

Kdoví, jak to vlastně bylo doopravdy. Lingvistika a konkrétně etymologie by stroj času jakožto svůj pracovní prostředek asi velmi uvítala.

Permanentka

Vy, kdož používáte slovo pernamentka, přemýšleli jste někdy, odkud to slovo pochází? Znamená to něco jako perná mentka? A co je to vlastně mentka? Je to opak dementky či zkrácená varianta momentky? Jak tyto významy souvisejí s onou vstupenkou opravňující k opakovanému vstupu?

Inu, nesouvisejí. Používáte totiž slovo, které neexistuje!

Správné označení je permanentka, které pochází z latinského per- (pře-) a manēre (trvat) a znamená vstupenku, která přetrvá.

RSA šifrování a dešifrování v Pythonu

Asymetrická šifra RSA je založena na výpočtech mocnin v modulární aritmetice. Pokud máme modulus n, šifrovací exponent e a dešifrovací exponent d, pak šifrovanou zprávu m_e získáme z původní zprávy m₀ takto:

m_e = m₀^e mod n

Zašifrovanou zprávu dešifrujeme podobně:

m_d = m_e^d mod n

V Pythonu máme k dispozici funkci pow, která umí počítat mocniny mimo jiné i v modulární aritmetice. Ukažme si příklad s konkrétními hodnotami.

Mějme následující modulus:

n = 21527780186004234447971732039802273528579441854351817770636417084074045726916755811452176780972972762465425067238626216467850161245907157490982001685910067508063834571557543426677191033339325440982101764581246164671034032604464829492680255606381797121955207928235115958807472977713204039171154535203439165945886770314300527479967151239790376461172721498826129973777800192746896042404231774774252977582877970999073179147617119355023510142421028451033729206425509932433205750495464400915358156290323467181810120864844047779571069775054986909028190660734157823936101832243439927710101844604725375998277508273471747760851

Mějme následující šifrovací exponent:

e = 65537

Mějme následující dešifrovací exponent:

d = 1923924020773407405919868693365914156230675663227468402316515782861920530731517139748163623695907677644078835143760528401547193103396222308385821503492306107919646597885355323711007642740260144770620718604030681698555721637614637629714943575180099573420993527864764547823906636410977555540007203757977069364532082494093469869831565142548516157723340358656083422963282407247035204429319739217882469055600881431028253761271632041603247673621782328799866497497713708052433725288995340158616357124872463424481146842480686008560113218230274213908368506451031670836819663288989296709347723856301791343486712693995705188017

A mějme nějakou zprávu:

mo = 123456789

Tuto zprávu zašifrujeme a zobrazíme:

me = pow(mo, e, n)
print me

1923924020773407405919868693365914156230675663227468402316515782861920530731517139748163623695907677644078835143760528401547193103396222308385821503492306107919646597885355323711007642740260144770620718604030681698555721637614637629714943575180099573420993527864764547823906636410977555540007203757977069364532082494093469869831565142548516157723340358656083422963282407247035204429319739217882469055600881431028253761271632041603247673621782328799866497497713708052433725288995340158616357124872463424481146842480686008560113218230274213908368506451031670836819663288989296709347723856301791343486712693995705188017

Zašifrovanou zprávu dešifrujeme a zobrazíme:

md = pow(me, d, n)
print md

123456789

Dešifrovaná zpráva je shodná se zprávou původní.

Rozmařilá

Nalili si
do lavoru
irskou whisky
z Tullamoru.

Teď si v klidu
dáti mohou
nejdražší to
koupel nohou.

Třídy a objekty v jazyce Lua

Programovací jazyk Lua, přestože jako jediný složený datový typ nabízí tabulky, umožňuje i objektové programování. Klasický příklad lze nalézt v Programming in Lua : 16.2:

Account = {balance = 0}

function Account:new (o)
  o = o or {}
  setmetatable(o, self)
  self.__index = self
  return o
end
    
function Account:deposit (v)
  self.balance = self.balance + v
end
    
function Account:withdraw (v)
  if v > self.balance then
    error"insufficient funds"
  end
  self.balance = self.balance - v
end

Takovouto třídu pak můžeme použít následujícím způsobem:

a = Account:new()
a:deposit(1)
a:withdraw(1)

Co přesně se ale odehraje? Pojďme se na to podívat řádek po řádku.

a = Account:new()
  -- nebo také
a = Account.new(Account)

Voláme funkci new z tabulky Account. Této funkci předáváme do self parametru tabulku Account a parametr o zůstává nil. Do proměnné o se dosadí prázdná tabulka a této tabulce se jako metatabulka nastaví Account. Zároveň se Account dosadí sobě do proměnné __index.

a:deposit(1)
  -- nebo také
a.deposit(a, 1)

V tabulce a se hledá funkce deposit, která tam však není, takže se v metatabulce Account najde tabulka __index (což je taktéž Account) a hledá se tam. Funkce je nalezena a zavolána.

Ve funkci deposit se hledá položka self.balance (konkrétně a.balance), která však neexistuje, takže následuje stejná hledací procedura (metatabulka.__index.balance). Nalezená proměnná Account.balance obsahuje nulu a tato hodnota se použije.

Následně se k nalezené hodnotě přičte v a výsledek se dosadí do proměnné self.balance (konkrétně a.balance). Tato proměnná neexistuje a je vytvořena.

a:withdraw(1)
  -- nebo také
a.withdraw(a, 1)

V této funkci používáme položku self.balance (konkrétně a.balance), která však už existuje a rovnou se použije. K žádnému složitému dohledávání už nedochází.

Na první pohled působí zvláštně, že objektová proměnná se nevytváří už v konstruktoru, ale až při prvním dosazení. Do té doby ji zastupuje proměnná ve třídě, která poskytuje výchozí hodnotu. Nicméně výsledné chování je správné a funguje podle očekávání.

Grafické programy v Pythonu

Pro vývoj grafických programů v Pythonu existuje mnoho různých knihoven. Pokud ale na takovou knihovnu začneme klást doplňující požadavky, výběr se nám začne zužovat. Dobrá grafická knihovna by měla:

• Fungovat pod různými operačními systémy, např. Windows, Linux, Mac OS.
• Fungovat na 32-bitových i 64-bitových systémech
• Fungovat s Python 2 i 3
• Mít snadnou instalaci
• Mít neomezující licenci
• Mít aktivní vývoj

Na základně těchto požadavků můžeme vyřadit:

• TkInter — tyto aplikace nejsou hezké. Opravdu nejsou.
• WxPython — nefunguje na 64-bitových Windows
• PyGTK — neprobíhá vývoj
• PyQt — je omezeno GPL licencí

Takže nám zůstává … PySide. Jedná se o Pythoní nadstavbu nad knihovnou Qt, s LGPL licencí.

Jediným nedostatkem je (prozatím) podpora Qt 5. Ale to se možná časem spraví.

Simulace VHDL pomocí GHDL

Máme-li hardware definovaný pomocí VHDL kódu, můžeme jeho chování simulovat pomocí komerčních nástrojů, např. Altera Quartus, Xilinx ISE nebo Lattice Diamond. Anebo můžeme použít free/open-source program GHDL.

GHDL vytváří ze zdrojových VHDL souborů spustitelné programy a jejich spuštěním následně vznikají soubory s popisem signálů na jednotlivých datových linkách.

Simulace pomocí GHDL sestává z několika kroků, které je šikovné řídit pomocí programu make. Mějme dva moduly cm.vhdl a dm.vhdl, a k nim testovací moduly cm_tb.vhdl a dm_tb.vhdl, kde „_tb“ je zkratka pro „testbench“. Makefile pak může vypadat například takto:

GHDL=ghdl
GHDLFLAGS=

#--------------------------------------
# Execute all simulations
all: cm.vcd dm.vcd

#--------------------------------------
cm.vcd: cm_tb
 # Run unit (= execute)
 $(GHDL) -r $< --vcd=$@

# Target is the simulated entity name
cm_tb: cm.o cm_tb.o
 # Elaborate unit (= link)
 $(GHDL) -e $(GHDLFLAGS) $@

#--------------------------------------
dm.vcd: dm_tb
 # Run unit (= execute)
 $(GHDL) -r $< --vcd=$@

# Target is the simulated entity name
dm_tb: dm.o dm_tb.o
 # Elaborate unit (= link)
 $(GHDL) -e $(GHDLFLAGS) $@

#--------------------------------------
%.o: %.vhdl
 # Analyze file (= compile)
 $(GHDL) -a $(GHDLFLAGS) $<

Výstupem budou soubory cm.vcd a dm.vcd obsahující simulované průběhy signálů. Tyto soubory můžeme zobrazit například pomocí programu gtkwave.

Hudební nástroje uvnitř

Pánové Andreas Mierswa a Markus Kluska nafotili nádherné snímky zevnitř hudebních nástrojů. Tyto snímky použila Berlínská filharmonie na svých plakátech.

• Art direction: Instruments from inside
• Podivuhodný svět uvnitř hudebních nástrojů

Infekční

Dostal celý
sbor
dýmějový
mor.

Ornitologická

Kolibříka
kolibření
dneska je a
zítra není.

Ochraplý kolibřík
toho dne
ani jednou ne-
kolibřne.