Kdo s koho

Pravidla českého pravopisu trvají na tom, že ve spojení „kdo s koho“ se píše předložka „s“, ovšem zdůvodnění je nepřesvědčivé:

Ve frazeologických spojeních být s to a kdo s koho píšeme s, poněvadž se v nich zachovala stará, dnes již neužívaná (a také neprůhledná) vazba předložky s se 4. p.

Což jinými slovy znamená přibližně „v historických pramenech jsme takové formulace nalezli, ale nevíme, jak vznikly“. Takže se buď smíříme s další výjimkou v českém jazyce, anebo si aspoň vymyslíme mnemotechnickou pomůcku.

Prohlasme, že:

schopen = schopen = s

Pak můžeme psát:

Je schopen to udělat.
Je schopen to udělat.
Je s to …

A podobně pak:

Kdo je schopen koho porazit?
Kdo je schopen koho porazit?
Kdo s koho?

Kdoví, jak to vlastně bylo doopravdy. Lingvistika a konkrétně etymologie by stroj času jakožto svůj pracovní prostředek asi velmi uvítala.

Permanentka

Vy, kdož používáte slovo pernamentka, přemýšleli jste někdy, odkud to slovo pochází? Znamená to něco jako perná mentka? A co je to vlastně mentka? Je to opak dementky či zkrácená varianta momentky? Jak tyto významy souvisejí s onou vstupenkou opravňující k opakovanému vstupu?

Inu, nesouvisejí. Používáte totiž slovo, které neexistuje!

Správné označení je permanentka, které pochází z latinského per- (pře-) a manēre (trvat) a znamená vstupenku, která přetrvá.