Lety čarodějnic – statistická analýza

Úvod diplomové práce z roku 1991

---

Potřebujete zjistit, zda má sluneční činnost vliv např. na lety čarodějnic? Nic jednoduššího. Když se budete řídit následujícím postupem, zaručeně dojdete k výsledkům.

1. Určete si území, v němž budete jev sledovat.
2. Vytvořte si dva soubory hodnot. První soubor průměrných hodinových intenzit slunečního záření v dané oblasti, druhý soubor počtů čarodějnic, které proletěly daným územím každou hodinu.
3. Statistickými metodami (např. testem chí-kvadrát) dokažte, že druhý soubor nemá normální rozdělení, a z toho usuzujte, že počet letů čarodějnic není náhodný, ale je ovlivněn vnějšími faktory. (Pozn.: Ve skutečnosti jde o chybnou úvahu, neboť přelety čarodějnic jsou jevy málo pravděpodobné, a jako takové mají rozdělení Poissonovo.)
4. Proveďte Fourierovu transformaci souboru LČ (letů čarodějnic). Ve frekvenční oblasti nyní naleznete výrazné maximum odpovídající periodě 28 dní. Z toho usuzujte, že intenzita letů čarodějnic souvisí s rotací Slunce. (Pozn.: Ve skutečnosti jde o chybnou úvahu, neboť perioda 28 dní v tomto případě souvisí se střídáním měsíčních fází. Lety čarodějnic probíhají totiž nejčastěji za úplňku.)
5. Použijte metodu překládání epoch. S její pomocí zkoumejte vliv vysokých intenzit slunečního záření na průměrnou hodnotu počtu proletivších čarodějnic. Dostanete křivku s maximem asi 12 hodin po největší světelné intenzitě. Z toho usuzujte, že sluneční aktivita má výrazný vliv na lety čarodějnic. Tento vliv se projevuje se zpožděním 12 hodin, je proto způsoben změnami v ionosféře ovlivněnými dopadem ultrafialového a rádiového záření ze Slunce. (Pozn.: Ve skutečnosti jde o chybnou úvahu, neboť přelety čarodějnic se uskutečňují především o půlnoci, zatímco nejvyšší sluneční svit je během poledne. Počet přeletů závisí na denní době.)

---

Na téma působení vnějších vlivů na biosféru bylo už napsáno hodně prací, které mají mnoho společných vlastností: Zpracovávají data z krátkých časových úseků – proto zahrnují malý počet případů, používají ke zpracování statistické metody, aniž by zkoumaly možnost jejich použití a platnost zjištěných výsledků, a především vždycky nějakou závislost prokáží. Tato situace mě přiměla k sepsání práce, v níž je to všechno obráceně: Zpracováván data z dlouhého časového úseku, zahrnující velký počet případů, používám ke zpracování statistických metod poté, co ověřím nevhodnost jejich použití, a především mi žádná závislost nevyjde.

Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V části PROBLEMATIKA popisuji možnou cestu působení sluneční aktivity postupně až k infarktu myokardu. Ve stručnosti uvádím procesy odehrávající se na Slunci, v meziplanetárním prostoru, v geomagnetickém poli Země a v člověku, aniž bych zabíhal do podrobnějšího kvalitativního a kvantitativního popisu.

Naopak kvantitativní charakteristice jednotlivých procesů se věnuji v první části další části (MATERIÁL A METODIKA – POUŽITÉ DATOVÉ SOUBORY), v níž vysvětluji, čeho se týkají a co znamenají jednotlivé použité datové soubory.

Přichází kapitola METODY STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ, která podává podrobné zdůvodnění nevhodnosti dále použitých statistických metody, včetně konkrétního způsobu jejich realizace.

Načež v části VÝSLEDKY následuje aplikace popsaných statistických metod na uvedené datové soubory.

Nezbytnou součástí je také ZÁVĚR. Obsahuje totiž zdůvodnění výsledků této práce.

Příjemnou zábavu!

Sváteční

Myslel jsem,
že vchází
On.

A to jen
přiletěl
dron.

Překvapivá

Maminko a
tatínku,
sděluji vám
novinku.

V noci z dneška
na zítřek
narodí se
Ježíšek.

Smiřte se s tím
brzičko —
dědečku a
babičko.

Mrazivá

Bílý jako
cukr,
bílý jako
sůl,
sníh, ten máme
rádi,
sníh je prostě
cool.

Pulzně šířková modulace

Softwarová implementace pulzně šířkové modulace (PWM) je triviální. Pokud ovšem požadujeme co nejvyšší frekvenci generovaného signálu (tj. co nejrovnoměrnější rozprostření jedniček a nul), například proto, aby následná analogová filtrace byla co nejúčinnější, úloha se stává zajímavou.

Mějme funkci, která dostane požadovaný počet jedniček a požadovaný celkový počet bitů.

def gen(t1, tb):
    # t1 ... total 1's
    # tb ... total bits
    # r1 ... remaining 1's
    # rb ... remaining bits
    r1 = t1
    o = []
    for rb in range(tb, 0, -1):
        if r1 > 0 and r1*tb >= t1*rb:
            o.append(1)
            r1 -= 1
        else:
            o.append(0)
    return o

Funkci otestujeme.

def ltos(l):
 return "".join(str(x) for x in l)

assert ltos(gen(0, 8)) == "00000000"
assert ltos(gen(1, 8)) == "10000000"
assert ltos(gen(2, 8)) == "10001000"
assert ltos(gen(3, 8)) == "10010010"
assert ltos(gen(4, 8)) == "10101010"
assert ltos(gen(5, 8)) == "10101101"
assert ltos(gen(6, 8)) == "10111011"
assert ltos(gen(7, 8)) == "10111111"
assert ltos(gen(8, 8)) == "11111111"

Funguje.

Instalace Linuxu na počítač s UEFI

Bývaly doby, kdy se prostě do počítače nainstaloval Linux a bylo to. Doby, kdy v počítačích býval BIOS. Pokud máte počítač s UEFI, ledacos je jinak. I když se vám podaří Linux nainstalovat, nejspíš se vám ho nepodaří spustit.

V mém případě se jednalo o Ubuntu 15.10 a notebook Acer Aspire E11.

Tak předně většina voleb je v nastavení UEFI zablokovaná. Odblokovat je dokáže teprve nastavení hesla supervisora (Security → Set Supervisor Password).

Ve výchozím nastavení (Boot → Boot Mode → UEFI a Boot → Boot Mode → Enabled) není povoleno spuštění nainstalovaného systému. Je potřeba informovat UEFI o tom, že opravdu dovolujeme nainstalovaný systém spouštět. Použijeme volbu Security → Select an UEFI file as trusted for executing a postupně vybereme disk a adresář: HDD0 → EFI → ubuntu → shimx64.efi.

Od tohoto okamžiku má UEFI konečně povoleno spouštět nainstalovaný Linux a všechno funguje tak, jak má.

Alzheimerová

Už nevím,
kde jsem to
všude byla,
co jsem tam
dělala,
o čem snila.

Vzpomínky
mizí mi
sprostě, drze,
jako vše
ostatní
kdesi v mlze.