Úvod diplomové práce z roku 1991
Potřebujete zjistit, zda má sluneční činnost vliv např. na lety čarodějnic? Nic jednoduššího. Když se budete řídit následujícím postupem, zaručeně dojdete k výsledkům.
- Určete si území, v němž budete jev sledovat.
- Vytvořte si dva soubory hodnot. První soubor průměrných hodinových intenzit slunečního záření v dané oblasti, druhý soubor počtů čarodějnic, které proletěly daným územím každou hodinu.
- Statistickými metodami (např. testem chí-kvadrát) dokažte, že druhý soubor nemá normální rozdělení, a z toho usuzujte, že počet letů čarodějnic není náhodný, ale je ovlivněn vnějšími faktory.
(Pozn.: Ve skutečnosti jde o chybnou úvahu, neboť přelety čarodějnic jsou jevy málo pravděpodobné, a jako takové mají rozdělení Poissonovo.)
- Proveďte Fourierovu transformaci souboru LČ (letů čarodějnic). Ve frekvenční oblasti nyní naleznete výrazné maximum odpovídající periodě 28 dní. Z toho usuzujte, že intenzita letů čarodějnic souvisí s rotací Slunce.
(Pozn.: Ve skutečnosti jde o chybnou úvahu, neboť perioda 28 dní v tomto případě souvisí se střídáním měsíčních fází. Lety čarodějnic probíhají totiž nejčastěji za úplňku.)
- Použijte metodu překládání epoch. S její pomocí zkoumejte vliv vysokých intenzit slunečního záření na průměrnou hodnotu počtu proletivších čarodějnic. Dostanete křivku s maximem asi 12 hodin po největší světelné intenzitě. Z toho usuzujte, že sluneční aktivita má výrazný vliv na lety čarodějnic. Tento vliv se projevuje se zpožděním 12 hodin, je proto způsoben změnami v ionosféře ovlivněnými dopadem ultrafialového a rádiového záření ze Slunce.
(Pozn.: Ve skutečnosti jde o chybnou úvahu, neboť přelety čarodějnic se uskutečňují především o půlnoci, zatímco nejvyšší sluneční svit je během poledne. Počet přeletů závisí na denní době.)
Na téma působení vnějších vlivů na biosféru bylo už napsáno hodně prací, které mají mnoho společných vlastností: Zpracovávají data z krátkých časových úseků – proto zahrnují malý počet případů, používají ke zpracování statistické metody, aniž by zkoumaly možnost jejich použití a platnost zjištěných výsledků, a především vždycky nějakou závislost prokáží. Tato situace mě přiměla k sepsání práce, v níž je to všechno obráceně: Zpracováván data z dlouhého časového úseku, zahrnující velký počet případů, používám ke zpracování statistických metod poté, co ověřím nevhodnost jejich použití, a především mi žádná závislost nevyjde.
Práce je rozdělena na dvě hlavní části. V části PROBLEMATIKA popisuji možnou cestu působení sluneční aktivity postupně až k infarktu myokardu. Ve stručnosti uvádím procesy odehrávající se na Slunci, v meziplanetárním prostoru, v geomagnetickém poli Země a v člověku, aniž bych zabíhal do podrobnějšího kvalitativního a kvantitativního popisu.
Naopak kvantitativní charakteristice jednotlivých procesů se věnuji v první části další části (MATERIÁL A METODIKA – POUŽITÉ DATOVÉ SOUBORY), v níž vysvětluji, čeho se týkají a co znamenají jednotlivé použité datové soubory.
Přichází kapitola METODY STATISTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ, která podává podrobné zdůvodnění nevhodnosti dále použitých statistických metody, včetně konkrétního způsobu jejich realizace.
Načež v části VÝSLEDKY následuje aplikace popsaných statistických metod na uvedené datové soubory.
Nezbytnou součástí je také ZÁVĚR. Obsahuje totiž zdůvodnění výsledků této práce.
Příjemnou zábavu!
