Kdo s koho

Pravidla českého pravopisu trvají na tom, že ve spojení „kdo s koho“ se píše předložka „s“, ovšem zdůvodnění je nepřesvědčivé:

Ve frazeologických spojeních být s to a kdo s koho píšeme s, poněvadž se v nich zachovala stará, dnes již neužívaná (a také neprůhledná) vazba předložky s se 4. p.

Což jinými slovy znamená přibližně „v historických pramenech jsme takové formulace nalezli, ale nevíme, jak vznikly“. Takže se buď smíříme s další výjimkou v českém jazyce, anebo si aspoň vymyslíme mnemotechnickou pomůcku.

Prohlasme, že:

schopen = schopen = s

Pak můžeme psát:

Je schopen to udělat.
Je schopen to udělat.
Je s to …

A podobně pak:

Kdo je schopen koho porazit?
Kdo je schopen koho porazit?
Kdo s koho?

Kdoví, jak to vlastně bylo doopravdy. Lingvistika a konkrétně etymologie by stroj času jakožto svůj pracovní prostředek asi velmi uvítala.